Klarush blog

Vzhledem k tomu, že druhému dílu Rychle a zběsile povážlivě chcípal motor, měl producent v zásadě dvě možnosti. Buď hodit klíčky do kanálu, anebo zvolit palivo s vyšším oktanovým číslem. Zvolil druhou možnost a vyplatilo se mu. Vtip to byl v zásadě prostý – vzal celé své jednoduché schéma a přesunul ho do Japonska. Ze dvou důvodů: jednak tržby dlouhodobě potvrzují větší úspěch amerických filmů v zahraničí, a za druhé právě v Japonsku přišli s typem závodění, které je pro zbytek světa nové, dramatické, a tedy obrazově velmi efektní. Říká se mu „drifting“ a souvisí patrně s chronickým japonským problémem s místem, neboť závodící auta se pohybují jakoby permanentním smykem, což například v horských serpentinách může vést k půvabnému obrazovému efektu, kdy auta silnicí jakoby plují. Přiznávám, že můj popis není právě technicky na výši, ale co byste chtěli od někoho, kdo nemá řidičák. Ale dosti techniky, mířím k ději, samozřejmě krátce, neboť děj není věru tím, co by potenciální diváky lákalo. Přesto stojí za poznámku, že jakkoli je prostinký, je v něm řada logických děr a je ho ve filmu dost na to, abyste si jich stačili všimnout. Takže: Sean Boswell (Lucas Black, který marně předstírá, že je nezletilý a vedle nějž Paul Walker vypadá bezmála jako charakterní herec) má neblahou tendenci mrkat na cizí slečny a díky tomu přijímat i výzvy k závodění, jejichž hmotné škody jednoho dne přerostou únosnou mez a on je odlifrován do Tokia k dávno ztracenému otci, který ho má postavit do latě. Pochopitelně marně. Než bys řekl „gajdžin“, demoluje Sean první auto v závo- dech, které jsou pro něj zcela nové, ovšem o nic méně přitažlivé. Samozřejmě za to mohla další slečna, potíž byla ale v tom, že její amant se paktoval s jakuzou, auto patřilo jeho kamarádovi – a dluhy... Ale dosti o tom. Necháme-li bez komentáře neblahou potřebu scenáristů sugerovat nám prostřednictvím různých „osobních vyznání“, že příběh má nějakou psychologii, a rezignujeme na naprosto nevyužitou konfrontaci dvou kultur a mentalit, dostaneme se konečně k tomu, proč byl film natočen a proč jedině na něj diváci půjdou. Auta. Jsou krásná, drahá a je jich moc. Akční sekvence jsou povětšinou efektně choreograficky zvládnuté, někdy snad až na hranici přehlednosti, ovšem ten pravý účel, totiž efekt adrenalinové hry, plní beze zbytku.